Pohled do historie

USA

Defenzivní jízda je pojem, který vznikl v padesátých letech minulého století v USA, kdy Američan Harold Smith formuloval pět prvních pravidel defenzivního způsobu jízdy pod názvem Smith Systém Of Defensive Driving. Smithova společnost se léty výrazně rozrostla a i dnes pokračuje v poskytování různých řidičských kurzů. Spojené státy jsou jednou ze zemí, které kurzy defenzivní jízdy legislativně podporují a řidiči, kteří absolvují kurz defenzivní jízdy, platí nižší pojistné za svoje vozidlo. V šedesátých letech (1964–1965) tuto metodu defenzivní jízdy zařadil Američan Chris Imhof do svého výukového programu. Imhof pracoval pro americký Národní úřad bezpečnosti. Byl tedy pokračovatelem a průkopníkem defenzivní jízdy v národním měřítku. Imhofův program vedl k zavedení kurzů defenzivní jízdy (Defensive Driving Courses, DDC) v USA, přičemž kurzy byly většinou sponzorovány velkými společnostmi, vyrábějícími automobily, jako jsou General Motors a Ford Motor Company.

Pět Smithových pravidel defenzivního řízení:

1. Předvídejte (naučte se dívat 15 vteřin do budoucnosti a předvídejte, co by mohli udělat ostatní účastníci silničního provozu, nekoncentrujte se pouze na auto před sebou)
2. Používejte periferní vidění (monitorujte velké zorné pole, vnímejte potenciální riziko – chodce, otevřené dveře auta, hrající si děti v okolí silnice, ostatní motoristy apod.)
3. Mějte oči v pohybu (nefixujte svůj pohled pouze před sebe)
4. Monitorujte stále okolí svého vozidla (používejte přímý pohled i všechna zpětná zrcátka)
5. Buďte vidět (používejte signály – houkačku, světla, oční kontakt, blinkry, mlhová světla)

Pět základních charakteristik defenzivního řidiče:

1. Znalosti – defenzivní řidič musí znát a řídit se pravidly silničního provozu, musí znát ovládací, manévrovací a brzdící vlastnosti svého vozidla
2. Koncentrace – defenzivní řidič stále monitoruje okolí svého vozidla, musí být před jízdou odpočatý, nesmí být pod vlivem omamných látek nebo alkoholu
3. Předvídavost – defenzivní řidič musí předvídat situace, které teprve mohou nastat, aby na ně mohl správně a včas reagovat
4. Rozhodování – defenzivní řidič nedělá riskantní rozhodnutí ani manévry, které mohou ohrozit jeho nebo jiné účastníky silničního provozu
5. Schopnosti – defenzivní řidič má takové řidičské a technické schopnosti, které mu dovolí ovládat bezpečně své vozidlo i v krizové situaci

NĚMECKO

V Evropě v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století profesor Západoberlínské university, dopravní pedagog a psycholog Gerhard Munsch přichází s podporou tohoto programu a propagací myšlenky, že na zvyšování bezpečnosti silničního provozu a na snižování dopravní nehodovosti musí mít rozhodující podíl samotný řidič. Munsch vytváří základní pedagogickou koncepci, které dal název „Defenzivní nauka“. K jejímu vypěstování musí být u řidiče utvářeno pozitivní dopravní chování spojené se správně aplikovaným právním vědomím.

ČESKÁ REPUBLIKA

Prvními protagonisty defenzivní jízdy v tehdejším Československu se stalo známé autorské a výzkumné trio Jiří Pour, Jiří Štikar a Jiří Hoskovec. Skupina, složená z dopravních psychologů a uznávaného odborníka na přípravu řidičů, rozpracovala v šedesátých letech minulého století principy defenzivní jízdy jak pro účely základní přípravy řidičů v autoškolách, tak pro pokračovací zdokonalovací řidičský výcvik. V druhé polovině 80. let se defenzivní jízdou začal odborně zabývat dopravní expert Robert Kotál, pozdější zakladatel Dopravní akademie a.s. Kurzy defenzivní jízdy se svými instruktory poskytuje v ČR i na Slovensku od roku 1992, na toto téma také publikuje a přednáší na národních i mezinárodních konferencích. Svoje know-how a postupy při výuce v kurzech má chráněny jako průmyslové vzory Úřadem průmyslového vlastnictví. Také pojem „Defenzivní jízda^®“ je registrován jako ochranná známka.