Jsou body trestné?

Relativně poklidné vody bodového systému rozčeřilo nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Ten se totiž 30. září 2015, a to již po sedmé, zabýval otázkou, zda připsání bodů na řidičovo konto je a nebo není součástí trestu a překvapivě, na rozdíl od svých šesti usnesení v minulosti dospěl k názoru, že trestem je. I když nikoliv jednomyslně, někteří soudci rozšířeného senátu si i nadále myslí, že o trest nejde a také je jejich odlišný názor v usnesení NSS uveden.

Nechci se v tuto chvíli zabývat rozborem vlastního judikátu, ostatně čítá 18 stránek a jeho čtení, alespoň pro běžného řidiče, kterého se věc ovšem nejvíce týká, je vším, jen ne záživným čtením. Jde mi spíše o připomenutí, co bylo původním záměrem zavedení bodového sytému, u jehož vzniku jsem měl možnost být, a konstatování jak moc se původní vize naplňuje.

Stát se vlastně téměř od nepaměti snaží identifikovat recidivisty a vyřadit je na nějakou dobu ze silničního provozu. Pravda, trochu krkolomně a s přestávkami, ale přesto docela účinně. Starší řidiči si jistě pamatují na takzvané vložky do třídílného růžového řidičského průkazu, do kterých tehdejší příslušník VB kleštičkami vytvořil otvor při spáchání závažnějšího dopravního přestupku. Při třech dírkách již bylo třeba nechat si vložku vyměnit a to bylo spojeno s různými obstrukcemi. Později se sledovaly zápisy v Evidenční kartě řidiče a při třech zápisech mohl být uložen zákaz řízení motorových vozidel.

Bodový systém, zavedený v České republice v roce 2006, si klade podobný cíl, tedy rozpoznat řidiče, kteří se v krátké době opakovaně dopouštějí dopravních přestupků a pro ochranu ostatních účastníků je na jistou dobu vyřadit „ze společnosti“. Z uvedeného je zřejmé, že bodový systém nesouvisí s trestáním řidičů, ale spíš s posuzováním jejich spolehlivosti pro účast v provozu na pozemních komunikacích. Vždyť jak jinak pokud možno výstižně popsat řidiče, který se často dopouští závažných dopravních přestupků, než že není dostatečně spolehlivý.

Bodový systém má řidiče vychovávat a také varovat. Uveďme příklad: řidič pětkrát překročí rychlostní limit v obci o 15 km.h^-1. Pokaždé je přestupek řešen v blokovém řízení s hranicí 1000 Kč. Při trochu slušném příjmu se řidiče taková série pokut téměř nedotkne a tak se jeho chování nejspíše nezmění. Což je špatně, zvláště vezmeme-li v úvahu, jakou měrou se rychlost jízdy podílí na fatálních dopravních nehodách. Tedy tak to bude v případě neexistence bodového systému. V opačném případě dostane řidič při prvním překročení 2 body, při druhém překročení další 2 body a už si pravděpodobně začne uvědomovat, že bude-li takto jezdit dál, pokuty ho nezachrání a přijde na rok o řidičský průkaz. Jednak se tedy smaže rozdíl mezi řidiči z různých příjmových skupin (některé řidiče pokuta bolí víc a jiné méně, ale body hrají roli pro oba stejně), ale hlavně řidič vidí vztyčený prst říkající „Buď upravíš svoje chování a my tě na silnici necháme nebo budeš takhle pokračovat dál a rok si nezajezdíš“.

V původním znění zákona postrádal bodový systém výchovnou složku v případech takzvaného sloučeného přestupkového řízení. Zde se body za jednotlivé přestupky sečetly a po projednání pěti překročení rychlostního limitu v jednom řízení mohl řidič, který přišel s nulovým kontem, odejít z jednání bez řidičského průkazu bez šance na nápravu. To již naštěstí neplatí a stejně jako v případě pokuty, i body se udělí jen jednou a to za nejzávažnější přestupek.

Další otázkou je, zda výše bodů za jednotlivé přestupky odpovídá jejich závažnosti a nebezpečnosti. Mým názorem je, že v některých případech nikoliv. Posuďte sami: za zavinění dopravní nehody, při které nedojde k usmrcení nebo k těžké újmě na zdraví jiné osoby se nezapíše žádný bod. Body se zapíší pouze za přestupek, který k dopravní nehodě vedl. Tedy například pokud řidič zaviní dopravní nehodu, protože nedal přednost v jízdě, dostane 4 body za nedání přednosti, ale žádný bod za dopravní nehodu. Dokonce pokud bude příčinou dopravní nehody nevěnování se řízení (řidič si hrál s navigací nebo něco hledal v přihrádce palubní desky), nebude zapsán žádný bod.

Ani za jednu ze tří nejčetnějších příčin nehod řidičů motorových vozidel v roce 2014, tedy nevěnování se řízení, nedodržení bezpečné vzdálenosti a nesprávné otáčení nebo couvání se nezapisují body. Tady je bodový systém úplně vedle. Také můžeme polemizovat o tom, jestli 4 body za nepoužití autosedačky nebo bezpečnostního pásu při přepravě dětí jsou dostatečné, přihlédneme-li ke skutečnosti, že dítě mimo autosedačku nebo nepřipoutané většinou nehodu nepřežije a odpovědnost řidiče je zde tedy značná.

Body řidič na svém kontě nemá na věky. V zemích, kde je bodový systém praktikován, se pro odečítání bodů používá jeden ze dvou systémů. Aktivní, kdy se řidič podrobí kurzu, obvykle vedenému dopravním psychologem, a na základě potvrzení je mu pak několik bodů odečteno. Nebo pasivní, kdy po určité době, po kterou není připsán žádný bod, se několik bodů automaticky odečte. Jenom jedna země na světe má tyto systémy oba dva současně, a tou je Česká republika. K původnímu pasivnímu systému, kde po 12 měsících, během kterých nedošlo k přídělu bodů, se odečtou 4 body, se v roce 2008 přidal způsob aktivní, který umožňuje odpočet dalších 3 bodů na základě potvrzení o absolvování takzvané školy smyků. Řidič, který obdržel body za telefonování a za rychlou jízdu, si tak může zajistit snížení bodového konta celodenním smýkáním na polygonu. Je zřejmé, že logika zde neexistuje, spíše pozůstatky nechvalně známé kauzy střetu zájmů (velmi mírně řečeno).Více na https://cs.wikipedia.org/wiki/Polygon_Most

Pojďme ale zpět k podstatě věci, a tou je vztah bodů k trestání řidiče. Shora uvedený judikát Nejvyššího správního soudu je jasný a konečný. Ale přesto si dovolím připomenout, co zůstalo nejasné. Správní orgán po projednání přestupku vydá rozhodnutí, ve kterém stanoví trest pro řidiče. Pokutu v zákonném rozsahu (v rámci svého správního uvážení se při stanovení výše pokuty může pohybovat u určitém rozmezí, například 25 až 50 tisíc Kč) a případně též zákazem řízení motorových vozidel (opět zde existuje spodní i horní hranice, například 1 až 2 roky). Nemá ale možnost pohybovat se v nějakém intervalu bodů, a co více, body se ve svém rozhodnutí vůbec zabývat nesmí. Ty se totiž nezapisují na základě rozhodnutí správního orgánu, ale ze zákona. Příklad: řidič předjede jiné vozidlo na zákazu předjíždění. Správní orgán po projednání přestupku stanoví pokutu v rozmezí 5 až 10 tisíc Kč a zákaz řízení v rozmezí 6 měsíců až 1 rok. Jakmile rozhodnutí nabyde právní moci, zapíše se řidiči 7 bodů, přestože pravomocné rozhodnutí správního orgánu se o nich nezmiňuje.

Dále je otázkou, jaká újma vznikne řidiči připsáním bodů. Řidič nepřichází o peníze, ani mu body jinak neubližují. Je jen blíže takzvanému vybodování, ovšem pokud k němu dojde a v jeho důsledku řidič pozbyde řidičské oprávnění, nepůjde o trest za nějaký konkrétní dopravní přestupek, ale za sérii dopravních přestupků, tedy za to, že se řidič opakovaně dopouštěl dopravních přestupků, tedy za to, že je nespolehlivý.

Jak už jsem zmínil, judikát Nejvyššího správního soudu je konečný, je třeba jej akceptovat a respektovat. Ovšem pokud vezmeme v úvahu preventivní charakter bodového systému, zmíněnou absenci bodů ve výrokové části rozhodnutí správního orgánu i fakt, že samotným připsáním bodů řidiči nevzniká žádná újma, budeme mít pravděpodobně problém se s judikátem názorově ztotožnit.

Robert Kotál – dopravní expert

Posted by Robert Kotál in Nezařazené